Co jsou principy použitelnosti?
Před 25 lety popsal Jakob Nielsen 10 obecných principů použitelnosti pro návrh interakcí. Tyto principy vznikly na základě let zkušeností v oboru usability engineeringu a staly se osvědčenými pravidly pro interakci člověka s počítačem.
Dnes jsou stejně aktuální jako tehdy. Tyto principy použitelnosti mohou vývojovým týmům ušetřit hodně času při raném testování použitelnosti, takže se mohou věnovat složitějším designovým výzvám. Vyplatí se je také používat jako kontrolní seznam při navrhování nového produktu nebo funkce.
Nezapomeňte se také podívat na nejnovější články Cleevia o designu: 7 Tips For A Great UX Survey Result, Understand Your Customer Needs With The Kano Model.

Viditelnost stavu systému
Lidé mají rádi věci pod kontrolou a jen tehdy se cítí bezpečně. Z evolučního hlediska nám potřeba bezpečí a fyziologické potřeby (jako jídlo, spánek a sex) pomohly přežít. Pocit kontroly lze vyvolat tím, že systém informuje o svém stavu a po každé interakci dává zpětnou vazbu.
Podívejte se na svůj smartphone. Hned jak se rozsvítí displej, informuje vás o baterii, připojení k wifi, přijatých zprávách, zmeškaných hovorech a o mnohém dalším. Představte si, jak nejistě byste se cítili, kdyby tyto informace chyběly. Pomocí značek, ikon a indikátorů systém sděluje svůj stav a pomáhá uživateli dělat lepší a informovanější rozhodnutí.
Když lidé pracují s jakýmkoli systémem, měl by na jejich interakci vždy okamžitě reagovat zpětnou vazbou. Každý z nás se už v minulosti spálil špatnou zkušeností, a proto jsme předem skeptičtí a podezíraví. Stačí vizuální signál, třeba změna barvy tlačítka, indikátor načítání nebo animace ikony, a uživatel pochopí, co se děje, a vyhne se dalším zbytečným interakcím.

Shoda mezi systémem a skutečným světem
Lidé ke každému novému systému přistupují s určitým mentálním modelem. Jinými slovy, lidé odhadují, jak by systém mohl fungovat, podle zkušeností s jinými podobnými systémy. Když použijete jazyk, který znají, pomůžete uživatelům překonat počáteční rozpaky.
Extrémním příkladem je skeuomorfní design, který přenáší do softwaru všechny detaily předmětů ze skutečného světa. V začátcích rozšíření smartphonů pomáhal lidem naučit se zacházet s novými společníky díky estetice a postupům, které už znali.

Skvělé příklady ikon, které odpovídají skutečnému světu
I v dnešním minimalistickém světě přetrvaly z té doby desítky designových vodítek: aplikace jako kompas nebo kalkulačka nebo designové komponenty jako složky, přepínače či ikony zámku. Jazyk a pojmy ze skutečného světa navíc uživatelům pomáhají systém snadno pochopit. Proto se aplikace na ukládání karet jmenuje „Peněženka“, oblíbené weby si ukládáme do „Záložek“, staré soubory odstraňujeme do „Koše“ a při nakupování online používáme „Nákupní košík“.
Kontrola a svoboda uživatele
Lidé často pracují se systémem ve spěchu a mnohdy se ani plně nesoustředí. Výsledkem jsou překliky a jiné nehody, které dokážou frustrovat. Představte si třeba omylem smazaný důležitý soubor nebo příspěvek s gramatickou chybou na firemních sociálních sítích. Každý systém by měl mít jasně označený „nouzový východ“, který uživatelům nabídne snadnou cestu zpět, když se ocitnou v nechtěném stavu.
„Každý systém by měl mít jasný nouzový východ.“
Vhodným nouzovým východem může být něco tak jednoduchého jako šipka zpět (např. v prohlížeči), koš, který nás chrání před nechtěným smazáním, nebo tlačítko „undo“, které uživateli umožní vzít poslední akci zpět. Všechny tyto příklady ukazují systémy, které nenechají uživatele na holičkách, když udělá chybu, a místo toho mu umožní ji napravit.

Konzistence a standardy
Všimli jste si někdy, že kopírování a vkládání funguje úplně stejně, ať používáte jakoukoli aplikaci? A co to, že se na domovskou obrazovku dostanete prostým přejetím prstem od spodního okraje nahoru? To jsou jen dva vzory použitelnosti, kterými Apple dělá svůj systém pro uživatele konzistentním a předvídatelným. Srozumitelný systém by nikdy neměl uživatele mást tím, že pro stejné věci používá různá slova, vizuály nebo akce.
„Nezapomínejte, že lidé tráví 90 % času v jiných aplikacích.“
Dobrým výchozím bodem pro konzistentní design systém vaší mobilní aplikace jsou Human Interface Guidelines od Applu i Material Design Guidelines od Googlu. Dávají pevný základ, který na mnoha příkladech popisuje důležité designové komponenty. Při navrhování nové aplikace nikdy nezapomínejte, že lidé tráví 90 % času v jiných aplikacích, takže osvědčené postupy a běžné vzory nakonec přinesou mnohem lepší celkový zážitek. Konzistence patří k tomu, co použitelnosti pomáhá nejvíc.
Prevence chyb
Podle knihy Dona Normana The Design of Everyday Things vznikají při práci s uživatelským rozhraním dva druhy chyb: přehlédnutí (slips) a omyly (mistakes).
Přehlédnutí nastává, když uživatel chce provést jednu akci, ale kvůli nízké pozornosti provede jinou (např. při dobře známém úkolu). Přehlédnutím předejdete tak, že jejich pravděpodobnost snížíte na minimum a uživatele povedete jen bezpečnými místy. Používejte omezení, která nedovolí nastavit špatnou hodnotu (např. když čekáte číslo, nedovolte psát písmena), navrhujte nejběžnější možnosti, aby měl uživatel snadný výběr (např. při vyhledávání), nebo před destruktivními akcemi zobrazujte potvrzovací dialogy.

Chytrá prevence přehlédnutí ve webové aplikaci Gmail. Mobilní aplikace tuto funkci bohužel nemá.
Omyly často způsobuje nesprávný mentální model toho, jak systém funguje. Uživatel v takovém případě špatně pochopí, co mu systém sděluje, a vědomě provede akci, která vede k jinému výsledku, než zamýšlel. Tento druh chyb většinou nemá snadnou nápravu a měl by se odhalit ve fázi uživatelského testování. Omylům předcházejte jasnou komunikací a konzistentním design systémem.

Rozpoznání místo vybavování
Existují dva způsoby, jak získat informaci z paměti: rozpoznání a vybavení [5]. K rozpoznání dochází, když snadno poznáte člověka nebo předmět, který znáte. Je to velmi mělká forma získávání informací z paměti a nevyžaduje žádnou námahu. K vybavení dochází, když musíte v paměti najít zřídka používanou informaci (jména, letopočty, detaily atd.). Aby si lidé informaci vybavili, musejí aktivovat víc paměťových shluků. Vybavování je proto hlubší proces a stojí víc námahy. (Proto se v testech odpovídá na otázky s výběrem z možností mnohem snáz než na otevřené otázky.)
Dobré uživatelské rozhraní nenutí uživatele často si něco vybavovat. Nabízí naopak všechny možnosti a informace potřebné k rozhodnutí. Je mnohem snazší rychle přelétnout ikony nebo textové menu a vybrat požadovanou funkci než si ji zkoušet vybavit z paměti a pak ji psát do nějakého textového rozhraní podobného terminálu. Dejte uživatelům vodítka, která jim pomohou si informace zapamatovat: přidejte k názvu funkce ikonu nebo použijte pro související funkce určitou barvu. S hledáním informací pomáhá i dobře navržená informační architektura.

Uživatelé, kteří neznají syntaxi příkazů terminálu, nezvládnou ani tak jednoduchou operaci, jako je otevření nebo smazání souboru.
Flexibilita a efektivita používání
Každý uživatel je jedinečný a každý má jiné potřeby a dovednosti. Stejně tak je jedinečný každý úkol a vyžaduje jiné ovládací prvky.
Zbavte obrazovku balastu a usnadněte orientaci v aplikaci. Aplikace by měla vždy zobrazovat jen relevantní prvky rozhraní a příkazy. Podívejte se na aplikace jako Apple Pages nebo aplikace G-Drive: když píšete dokument, vidíte jen pár ovládacích prvků souvisejících s úpravou textu. Když se ale rozhodnete přidat graf, objeví se úplně nová paleta funkcí vybraných přesně tak, aby vám s tímto úkolem pomohly.
Nezapomínejte na profesionály a pokročilé uživatele obecně! Nový uživatel, který teprve vstupuje na křivku učení [6], bude mít vždy jiné potřeby než profesionál, který s aplikací pracuje několik hodin denně. Pokročilí uživatelé ocení pokročilé možnosti, klávesové zkratky, nebo dokonce rozšiřitelnost a přizpůsobení rozhraní aplikace. Potřebují šetřit čas a plnit úkoly rychle, ale také přesně a spolehlivě. Dobré uživatelské rozhraní by mělo nabízet vhodné funkce nezkušeným i zkušeným uživatelům.

*Pokročilé klávesové zkratky ve Photoshopu *[*7*]
Estetický a minimalistický design
Minimalismus není jen módou posledních let, ale rozhodně trvalým trendem, jehož cílem je zredukovat popis předmětu jen na nezbytné prvky. Hojně se uplatňuje v umění, hudbě i literatuře. Minimalismus pomáhá uživatelům rychle se dostat k důležitým informacím a rychle dojít k výsledku.
„Dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už není co odebrat.“ Antoine de Saint-Exupéry
Aby zbylý obsah vynikl, stačí vám k tomu jen volný prostor. Zlepšuje čitelnost obsahu, zvýrazňuje výzvy k akci a vytváří vyvážený a příjemný vzhled [8]. Minimalistický design používá jen barvy nezbytné k podpoře vizuální hierarchie. Přemýšlejte o účelu a významu každé barvy. Používejte ji konzistentně.
Pomozte uživatelům chyby rozpoznat, pochopit a napravit
Chyby a potíže všeho druhu dokážou uživatele frustrovat. Zvlášť když jsou špatně navržené a špatně sdělené. Ať chceme, nebo ne, uživatelé se vždycky dostávají do situací, ze kterých potřebují najít cestu ven. Abychom frustraci co nejvíc zmírnili, měli bychom návrhu chybových stavů věnovat stejné úsilí jako zbytku systému.

Špatný příklad chybové hlášky, která pro uživatele není jasná ani užitečná.
Každá chybová hláška by měla být co nejkonkrétnější a nejpřesnější. Nikdo nechce číst vágní hlášky typu „něco se pokazilo“. Řekněte srozumitelnou lidskou řečí, co se stalo. Hlášky jako „Class error 372“ jsou stejně absurdní. Dejte uživateli konstruktivní radu, co dělat dál. Navrhněte řešení nebo uživatele nasměrujte na pracovníka zákaznické podpory, který situaci vyřeší. Posledním pravidlem dobrých chybových hlášek je zdvořilost. Nikdy uživatele neobviňujte ani nenaznačujte, že je hloupý.

Skvělý příklad chybové hlášky, která hned navrhuje další kroky.
Nápověda a dokumentace
Každá aplikace by měla usilovat o to, aby se dala bez potíží používat bez jakékoli dokumentace. Jak už jsme ale zmínili, každý uživatel má jiné dovednosti a jinou úroveň znalostí, a co je snadné pro 90 % vašich uživatelů, může být těžké pro zbylých 10 %. Dobře napsaná dokumentace, FAQ a návody mohou rozhodnout o tom, jestli si zmateného uživatele udržíte.
Dokumentace by měla být dobře strukturovaná, napsaná lidskou řečí a minimalistická. Někdy uživatelé nepotřebují spoustu dokumentace: stačí jednoduchý coachmark, který ukáže, jak nová funkce funguje, nebo krátký onboarding průvodce, který vysvětlí základy. Aplikace jako Trello, Slack a Duolingo zvládají onboarding svých uživatelů skvěle.
Závěr
V Cleeviu jsme navrhli přes 120 digitálních produktů a těchto 10 principů použitelnosti jsme použili při návrhu každého z nich. Cleevio se navíc nedávno stalo vítězem Mobile UX Awards. Pokud tedy uvažujete o návrhu nového produktu, klidně se nám ozvěte, rádi vám nabídneme bezplatnou konzultaci.









