Jak funguje vývoj softwarového produktu: kompletní průvodce

Projděte si základní kroky vývoje softwarového produktu: ujasněte si nápad, najděte vývojovou firmu, zapojte UX/UI designéry, sledujte průběh a další.

Eva Jirešová · 6. září 2022 · 10 min čtení

Read in English →Auf Deutsch lesen →

Vývoj softwarových produktů je náročná disciplína s jasným cílem: dodat pomocí informačních technologií určitý produkt v co nejlepší kvalitě a s co největším přínosem. A to samozřejmě ve stanoveném čase a rozpočtu.

Kvalitní produkty nelze vytvářet bez pevného partnerství mezi klientem a dodavatelem softwaru. V tomto článku vysvětlím, proč je to tak zásadní, a přidám několik praktických tipů pro vývoj produktu.

Provedu vás také fázemi vývoje produktu a dám vám příležitost se do jedné z nich aktivně zapojit.

Zní to zajímavě?

Pojďme na to!

Než se do vývoje produktu pustíte

Úplně prvním krokem je ujasnit si nápad na produkt a vybrat kvalitní firmu pro vývoj produktů.

Jakmile přesně víte, jaký produkt chcete vyvíjet, budete potřebovat zkušeného produktového manažera, se kterým svou vizi proberete. Pamatujte, že ve středu celého procesu jste vy jako klient: svému produktu rozumíte nejlépe a máte plán pro jeho budoucnost.

Produktový manažer vám pomůže proměnit vizi ve skutečnost. Společně začnete přípravnou fází, která může zahrnovat nástin plánů implementace a definici produktové roadmapy.

Tato fáze ale může odhalit i možná rizika, například nízkou poptávku na trhu. Dobrý produktový manažer vám řekne, jak velký potenciál váš produkt má a jestli pro něj na trhu existuje dostatečně velký prostor.

Tip z praxe

Nebojte se s produktovým manažerem komunikovat otevřeně!

Pamatujte, že spolupráci můžete postavit na smlouvě NDA, která zaručuje mlčenlivost na obou stranách.

Čím víc informací o svém podnikání, produktu a plánech s produktovým manažerem sdílíte, tím přínosnější spolupráce bude. Produktový manažer vaší vizi lépe porozumí a dokáže ji promítnout do každé fáze vývoje produktu. Celý proces díky tomu bude mnohem efektivnější.

Pokud například chcete s projektem expandovat do světa, vyplatí se počítat s více jazyky, i když na začátku budete používat jen jeden.

Pokud chcete mobilní vývoj, můžete podle plánů do budoucna zvolit buď multiplatformní vývoj, například Flutter (u jednoduché aplikace, která dlouhodobě zůstane ve vymezeném rozsahu), nebo nativní platformy jako Android nebo iOS (u složité aplikace s integracemi třetích stran).

To všechno ukazuje, jak důležité je sdílet s produktovým manažerem celou vizi produktu.

Jak vývoj softwaru funguje v praxi?

Jak už zaznělo, pevné partnerství založené na důvěře mezi klientem a vývojovou firmou je pro vznik úspěšného produktu nezbytné.

Proces vývoje softwarového produktu se skládá z těchto fází:

  1. Úvodní fáze: definuje se cílová skupina, hodnotová nabídka a základní cesta uživatele, upřesní se analýza trhu, připraví se design produktu, proběhne průzkum a definuje se koncept řešení
  2. Fáze vývoje: začíná technická příprava projektu, vzniká infrastruktura a rozbíhá se samotný vývoj a testování
  3. Pilotní fáze (doporučená): spustí se pilot pro beta uživatele, ze kterého později vznikne ostrý produkt pro všechny
  4. Fáze údržby: po dokončení projektu je potřeba se o něj starat, tedy udržovat ho, nebo vyvíjet další funkce

Na projektu se může podílet řada odborníků, například:

  1. Vývojáři (pro řadu platforem): odpovídají za vývoj softwaru
  2. Quality manažeři / testeři: starají se o testování a celkovou kvalitu produktu
  3. Solution architekti: podle požadavků na produkt navrhují nejvhodnější technické řešení
  4. Analytici: definují základy produktu a připravují specifikace
  5. UX/UI designéři / grafici: připravují vizuální podobu produktu s ohledem na uživatelský zážitek
  6. DevOps inženýři: u složitého řešení je potřeba zapojit odborníky na infrastrukturu, kteří se o ni postarají, nastaví správný monitoring, připraví systém na vysokou zátěž a podobně
  7. Projektoví/produktoví manažeři: spolupracují přímo s klientem a řídí tým tak, aby projekt efektivně dokončil

Tip z praxe

Dbejte na to, abyste pracovali s lidmi s různou odborností!

Když zapojíte správné odborníky ve správný čas, bude vývoj produktu mnohem efektivnější a výsledné řešení lepší.

Každý odborník přináší jedinečný a cenný pohled. UX/UI designéři například nedodávají jen vizuál. Vytvářejí návrhy, které odpovídají chování uživatelů a usnadňují přijetí produktu.

Quality manažeři přinášejí strukturovaný a metodický přístup, který odhaluje skryté chyby. Vývojářům dávají zásadní vodítko: upozorňují na typy chyb, na místa, kde se objevují, a na okolnosti, za jakých k nim dochází. Díky tomu mohou vývojáři chyby opravit včas a pokračovat ve vývoji dalších funkcí. Protože se quality manažeři soustředí na detail, odpovídají za to, že se ke všem uživatelům dostane stabilní produkt.

Ze zkušenosti vím, že zapojit správné lidi ve správný čas je ze strategického pohledu naprosto zásadní. Každý produkt je jiný a může potřebovat podporu jiných odborníků. Domluvte se proto s produktovým manažerem, které odborníky budete potřebovat, i kdyby šlo jen o jedinou konzultaci.

Vývoj softwarového produktu a jeho fáze

Fáze vývoje produktu jsme nastínili výše. Teď se na každou z nich podíváme podrobněji a ukážeme si, z čeho přesně se skládá:

1. Úvodní fáze

Úvodní fáze je zásadní, a přesto se často zanedbává. Patří do ní definice produktu, specifikace, design a koncept řešení. To vše by mělo ideálně vycházet ze skutečných potřeb uživatelů, ověřených důkladným průzkumem trhu.

Pro co nejefektivnější vývoj produktu potřebujete dobře napsanou specifikaci na dvou úrovních:

  1. Byznysová úroveň, kde se definují případy užití
  2. Technická úroveň, kde se definuje přístup k vývoji případů užití

Pokud vytváříte mobilní aplikaci, webové řešení, hru nebo jiný produkt, který potřebuje uživatelské rozhraní, potřebujete také vizualizaci. V této fázi se neobejdete bez UX/UI designéra, který připraví intuitivní návrhy, díky nimž se váš produkt bude snadno používat.

V úvodní fázi byste si měli vyhradit čas i na průzkum trhu. Pomůže vám definovat cílové skupiny, pochopit jejich potřeby a najít souvislosti mezi obojím. Data, která nasbíráte, ukážou skutečnou poptávku na trhu a očekávání uživatelů.

Průzkum trhu se bohužel kvůli nákladům často opomíjí. Přitom je pro úspěch vašeho produktu nezbytný. Pomůže vám poznat cílový trh a porozumět mu a také lépe rozdělit zdroje, takže vývoj produktu bude efektivnější. Může vám přinést i výhodu: vaše řešení bude očekáváním uživatelů odpovídat lépe než konkurence.

Pamatujte, že průzkum není vždy nutné zadávat velké agentuře. Můžete si ho udělat sami pomocí jednoduchého dotazníku, kterým získáte to nejdůležitější.

Pokud si dotazník vytváříte sami, dobře ho strukturujte s ohledem na cílovou skupinu. Stanovte si jasný počet respondentů, které chcete oslovit, a rozhodněte se, jestli se budete ptát široké veřejnosti, nebo jen odborníků.

Nedávejte do něj příliš mnoho otázek a ty nejdůležitější dejte na začátek. Nejcennější data tak získáte, dokud respondenti ještě dávají pozor.

Tady je příklad dotazníku, který jeden z našich partnerů právě používá k průzkumu trhu. Klidně se jím inspirujte a využijte příležitost aktivně se zapojit do úvodní fáze: pomozte nám svým názorem!

Poznatky z průzkumu trhu je dobré probrat se solution architektem, který podle vašeho zadání doporučí nejlepší technické řešení.

Správné technické řešení je klíčové definovat hned na začátku procesu, nebojte se proto s architektem sdílet svou vizi. Navrhne správný přístup a postará se, aby v polovině projektu nebylo potřeba dělat zásadní technické změny. Poradí také, jaký přístup k bezpečnosti ochrání vaše řešení nejlépe.

Tip z praxe

Role grafického designéra a UX/UI designéra bývají velmi často chápány nesprávně.

Grafický designér je odborník na vizualizaci, který pracuje na uživatelském rozhraní. UX/UI designér se věnuje uživatelskému rozhraní i uživatelskému zážitku.

UX/UI designéři spojují hlubokou znalost principů designu s porozuměním chování uživatelů, aby vytvořili uživatelsky přívětivý zážitek. Prvky designu vašeho produktu uspořádají tak, aby odpovídaly chování uživatelů. Vaše aplikace tak bude mít například vhodně umístěná tlačítka nebo optimální počet kliknutí potřebných k dosažení cíle.

2. Fáze vývoje produktu

Další fází je samotný vývoj produktu, který by měl začít přípravou infrastruktury.

Příprava zahrnuje efektivní nastavení vývojového procesu, které může automatizovat často opakované operace, a tím ušetřit čas a zrychlit postup. Patří k ní nastavení prostředí, infrastruktury, zabezpečení a monitoringu před samotným vývojem.

Vývoj vašeho produktu obvykle probíhá po částech. Ty se dodávají v kratších časových úsecích, kterým se říká sprinty. Sprint začíná plánováním, při kterém se definují úkoly na dané období. Ty se pak představí a vyvíjejí. Vývojáři se pravidelně scházejí na krátkých schůzkách zvaných standupy, kde řeší technické otázky a možné komplikace.

Před koncem sprintu vývojáři obvykle připraví testovací verzi produktu. QA tým ji prověří a nahlásí všechny nefunkčnosti a chyby, které musejí vývojáři opravit.

Způsob testování závisí na typu vašeho produktu. U mobilní aplikace musejí vývojáři kód sestavit a převést ho do instalačního balíčku, který si tester stáhne, nainstaluje a otestuje. U webových řešení musejí vývojáři kód nasadit do správného prostředí, kde lze testy provést.

Podle velikosti týmu, typu produktu a termínu dodání lze testovat po dávkách, průběžně, nebo automaticky.

Do fáze vývoje se můžete zapojit i vy. Jakmile tým dokončí vývoj a testování demo verze vašeho produktu, představí vám, jak pokročil. Potom si můžete funkce sami vyzkoušet a dát týmu zpětnou vazbu. Nejlepší je dělat produktová dema pravidelně, abyste mohli sledovat, jak váš produkt roste, a sami ho aktivně testovat. Tato spolupráce mezi vámi a vývojovým týmem produkt zlepšuje. Průběžně vidíte, co už je hotové, a zároveň můžete s odborníky konzultovat budoucí funkce nebo si ověřit osvědčené postupy, abyste si správně nastavili priority.

V poslední fázi testování se řešení nasadí do správného prostředí, kde si ho mohou vyzkoušet skuteční uživatelé.

Sprint končí retrospektivou, na které tým probere, jak zlepšit řešení i spolupráci, a naplánuje zlepšení na další sprint.

Tip z praxe

Testování a nasazování jsou dvě důležité oblasti, kde lze zavést automatizaci. Na začátku to obvykle znamená víc práce, v budoucnu ale větší přínos. Ruční, opakované činnosti se pak dají vyřídit jedním příkazem nebo jedním kliknutím, což vašemu týmu šetří čas a dává mu prostor věnovat se jiným částem produktu.

Na druhou stranu by váš tým měl automatizovat jen tam, kde to dává smysl. Efektivnější bývá například automatizované nasazování nebo automatizované scénáře přihlášení a odhlášení.

Automatizované testy ale probíhají bez zásahu člověka, a lidské posouzení proto nahradit nemohou. Pokud tedy vaše řešení obsahuje funkce, které nelze přesně popsat, nemusí být jejich automatizace nejlepší cestou.

Osvědčilo se nechat na DevOps inženýrech, které fáze vývoje produktu lze automatizovat a jakými nástroji, aby byl výsledek co nejlepší. Další odborníci určitě také najdou, co automatizovat, ale před zavedením automatizace vždy zvažte, jakou přidanou hodnotu přinese.

3. Pilotní fáze

Před plným spuštěním vřele doporučuji začít pilotní verzí nebo betaverzí produktu.

Možnost otestovat produkt s několika skutečnými uživateli a získat jejich zpětnou vazbu je klíčová pro pochopení, jestli a jak vaše řešení cílový trh oslovuje. Pilotní fáze vám také umožní posoudit stabilitu produktu a zachytit zbývající chyby včas, dokud je jejich dopad ještě poměrně malý.

Jakmile váš produkt projde beta testováním, je čas na velké spuštění!

Tip z praxe

Pokud vás netlačí čas ani rozpočet, s pilotní fází vždy počítejte. Poznatky o použitelnosti a funkčnosti, které přináší, jsou k nezaplacení a z dlouhodobého pohledu vám ušetří spoustu starostí.

Pokud na pilot nemáte prostředky, využijte data, která jste nasbírali při testování, a uživatelům otevřeně řekněte o nedostatcích, například o chybějících funkcích. Nastavíte tak správná očekávání a snížíte riziko případných stížností.

4. Fáze údržby

Po nasazení do produkce je produkt dostupný potenciálním zákazníkům. V tuto chvíli ho můžete buď nechat běžet, nebo pokračovat ve vývoji dalších funkcí. Důrazně se doporučuje pečlivě sledovat výkon produktu a chování uživatelů pomocí analytických a monitorovacích nástrojů.

Analytické nástroje nám pomáhají porozumět chování uživatelů, a díky tomu lépe přizpůsobit žádané funkce, a dokonce i marketingové kampaně! Monitorovací nástroje nám zase umožňují hlídat infrastrukturu a preventivně předcházet pádům. Můžeme je tak zastavit dřív, než nastanou, nebo, pokud k nim přece jen dojde, nasadit opravy dřív, než chyby zasáhnou velkou skupinu uživatelů.

Ve fázi údržby můžete také udělat další průzkum trhu a zjistit, jaké další funkce by váš produkt vhodně doplnily.

Tip z praxe

Když vývoj produktu končí, často se zapomíná na dvě věci: dokumentaci a podporu.

Řádná dokumentace by měla být nedílnou součástí každého řešení. Lidé střídají týmy a projekty a dokumentace pak často zůstává jediným zdrojem pravdy o produktu. Proto by se měla pravidelně aktualizovat a bezpečně ukládat.

Podpora je po vydání nezbytná, protože prakticky pomáhá s jakýmikoli potížemi nebo upgrady produktu. V ideálním případě byste měli mít zapracovaný dedikovaný tým, který je připraven zasáhnout, kdykoli je ve fázi vývoje potřeba pomoc. Dopad produkčních problémů na vaše uživatele je pak co nejmenší.

Pokud po vydání produktu žádný další vývoj ani podpora nejsou, riskujete technické nebo regulatorní potíže. Svět IT se rychle vyvíjí: přicházejí nové technologie i předpisy o ochraně soukromí a bezpečnosti, kvůli kterým je potřeba produkt pravidelně aktualizovat. Řádnou údržbu navíc potřebují i ta nejstabilnější řešení.

Myslete proto vždy na budoucnost svého produktu a na to, že bude potřebovat dobrou péči a údržbu.

Shrnutí

Když to shrnu: při vývoji produktu je partnerství mezi klientem a dodavatelem naprosto zásadní pro to, aby se váš nápad úspěšně proměnil v produkt.

Nepodceňujte přípravu, vždy udělejte řádný průzkum, zapojte UX/UI designéry a otevřeně komunikujte svou vizi. To vše pomáhá definovat správnou architekturu řešení.

Pamatujte, že vývojáři budou váš produkt dodávat po menších částech. Zůstaňte proto v kontaktu s produktovým manažerem, pravidelně sledujte průběh a hlídejte, že pokračujete cestou, kterou chcete jít.

Před spuštěním produkt otestujte na úzké skupině uživatelů, abyste získali zpětnou vazbu a odhalili chyby. A nezapomeňte na dokumentaci a podporu, díky kterým bude váš produkt zdokumentovaný a aktuální.

Nejlepší na celém vývoji produktů je, že můžete vytvářet řešení, která šetří čas i peníze, zefektivňují procesy a celkově nám usnadňují život!

Eva JirešováProject Manager
Další články

Další články z blogu.

Auszeichnungen & Anerkennung

Gebaut, um aufzufallen.

DSGVO-konformKeine Datenspeicherung
Clutch Global Herbst 2023Clutch Global Frühjahr 2024Clutch Global Herbst 2024Clutch Top Web3 Development — Tschechische Republik 2024
Deloitte Technology Fast 50 — Mitteleuropa 2023Deloitte Technology Fast 50 — Tschechische RepublikDeloitte Technology Fast 500 — EMEA 2023
Zweite Meinung

Fragen Sie jemanden,
der nicht zu uns gehört.

Den Kontext haben wir schon hinterlegt.
Fragen Sie, worin wir gut sind — und worin nicht.

Öffnet einen neuen Chat, Kontext bereits geschrieben.

Sales & AI-Beratung

Starten Sie mit Mathias.

Bringen Sie ein Geschäftsproblem, einen Prozess oder eine Idee mit. Wir helfen Ihnen, den richtigen nächsten Schritt zu finden.

Ein kurzes Erstgespräch ist oft der schnellste Weg, um zu sehen, was sich wirklich lohnt.

Mathias TagwerkerVon Machern für Macher
Mathias TagwerkerAI Advisory Lead

Wir verwenden Cookies

Datenschutzerklärung